CZ - VEKRA RACING TEAM

   Pošmourné sobotní odpoledne se ospale převalovalo po obědě a zívalo na celé kolo. Tiše se mi dívalo přes rameno kdo to volá, když se na stolku rozsvítil display mobilního telefonu.

" Mirečku, vem kameru a foťák, jedeme závodit " hlaholil hlas v telefonu. " ...to je Petr " došlo mi a marně jsem přemýšlel kam jedeme ve dvě odpoledne závodit, když je Petr i se svými dětmi na závodech motokár Hobby Cup ve Vysokém Mýtě. " Jedeme se svézt s Fiátkem v Brně, s Abarthem, za dvacet minut tě vyzvednu " proběhl monolog, který určil program dnešního dne.

Hned, jak jsem pod okny uslyšel zpěv vytočeného osmiválce BMW, bylo jasné, že warm-up absolvujeme již cestou do Brna. Během krátkých chvilek, kdy se mi vracela krev do hlavy po ostrém brzdění či akceleraci, jsem pochopil, že se Petr jede svézt v cupovém Fiatu Abarth na brněnský okruh, kde se v rámci víkendu WTCC jedou dva krátké závody těchto malých bestií. Přece jen mít ve fiátku pětistovce stodevadesátikoňový turbomotor, to už je řádná porce legrace. Ve zdraví jsme dorazili, projeli všemi kontrolami zcela bez propustek, zato s milým úsměvem na tváři, Petr okoukl " miláááška ", nastavila se sedačka, nalepili jsme jmenovku a tím bylo zásadnější seznámení s abartíkem za námi.

První zkušenost s vozem tak Petr získal až v zaváděcím kole před závodem, do kterého jsme startovali pochopitelně z posledního místa, protože Petr nejel kvalifikaci. Start....Petr vyrazil velmi dobře, v první zatáčce hned získává několik pozic a žene se vpřed. Míjí svého rivala z oktávek M. Vorbu a probíjí se vpřed. Když kolem mě s typickým posykáváním turbomotorů projíždí stádečko bílých fiátků, dochází mi, že řídit tento klenot nebude zrovna jednoduché. Vůz se hodně boří v zatáčkách a na brzdách, je vidět jak díky své nízké váze a podvozku trošku odskakuje. Taková neposedná motokára po obrně. Spanilou jízdu Petr dotáhl na krásné třetí místo v cíli. Možná by to šlo líp, ale bylo vidět, že toho gumy mají po projetí celým startovním polem tak akorát.

Stupně vítězů, gratulace, šampaňské..sladký pocit z překonání soupeřů, obdivné pohledy italských mechaniků, kteří se na Petra dívali jak na zjevení, první rozhovor pro televizi v angličtině...

Abych se nedojímal dlouho, hned potom jsme se přesouvali zpátky k autu, protože Petr spěchal do Vysokého Mýta, kde nechal své ratolesti pod dohledem J.Dostála. No a tady se dostáváme k tomu druhému bronzu, který získal také P.Fulín, ale ten mladší, který zároveň zajel i nejrychlejší kolo závodu. Je vynikající, že dokázal v závodě vylepšit svou pozici, kterou vybojoval v kvalifikaci.

Takže Vám kluci blahopřejeme a těšíme se na zítřejší pokračování.