Alfa Romeo Epilog

Alfa Romeo Epilog

Tak nám nějak ta sezóna ne a ne skončit. Předminulý víkend jsme neplánovaně vyrazili do Brna, abychom letos naposledy poměřili síly v oktávkové konkurenci a využili tak nabídky společnosti Auto Brejla.

Tak nám nějak ta sezóna ne a ne skončit. Předminulý víkend jsme neplánovaně vyrazili do Brna, abychom letos naposledy poměřili síly v oktávkové konkurenci a využili tak nabídky společnosti Auto Brejla. Cestou domů jsme si pochvalovali nově získané zkušenosti a celý tým se postupně začal smiřovat s tím, že přijde zima a s ní i dlouhé „závodní volno“. Ani ve snu by nás nenapadlo, že o dva týdny později bude náš jezdec osloven a to dokonce tak, že si bude moci vybírat. Celkem jsme zaznamenali tři nabídky. Nejprve přišla nabídka jet s oktávkou divinol cup (německá obdoba našeho mistrovství republiky – divize 4) v Hockenheimu, kterou následovala nabídka na epilog, tj. brněnský šestihodinový závod, ve kterém se zpravidla střídají 3 – 4 jezdci na auto. A aby to jezdec neměl jednoduché tak epilog nabízely dvě stáje. Bervid prodrive nabídl jedničkového bavoráka, alfa romeo hardware racing team pro změnu alfu 147. Výběr jednoznačně vyhrála poslední nabídka. Epilog nabízí oproti Hockenheimu méně starostí a hlavně se při něm člověk sveze déle. A protože jedničkové bmw jsme již zkusili, rozhodli jsme se pro alfu.

Po příjezdu do Brna jezdec zjistil, že tým, u kterého bude hostovat je továrním týmem alfy romeo, resp. týmem českého importéra, a že ti lidé, motající se kolem špičkového vybavení - jak jinak než v červéných oděvech, jsou sice nadšenci, ale zároveň se předváděnou činností živí. Teprve v tomto okamžiku si jezdec uvědomil, jak odpovědná role je mu svěřena. O víkendu bude součástí tohoto týmu a jeho výkon musí být maximální. Zároveň však sedí v cizím a drahém nářadí a každou chybičkou kazí výkon nejen sobě, ale i celé posádce a vlastně i týmu, jehož pozice a kredit zcela jistě závisí na dobrých výsledcích. Manažer týmu situaci odlehčil tvrzením, že znepokojovat se není třeba, neboť vůz má startovní číslo 33 a tří efkovou posádku (Franc, Flemr a Fulín), což je kombinace, která „bednu“ posádce přinese.

Ještě v pátek večer dostal Petr šanci na půlhodinové seznámení se s vozem, které nedopadlo vůbec dobře. Po celkem slušně odjetých pěti kolech, byl jezdec zavolán do boxu, kde mu byly obuty nové pneumatiky a předhozena výzva k zajetí super času. Petr však zažil hned po první zatáčce velmi horkou chvilku, když v rychlosti kolem 160 km/hod. šel na poslední chvíli na brzdy, jejichž pedál se však hrozivě propadl k podlaze a nic nenasvědčovalo tomu, že autu má za chvíli zásadně klesnout rychlost. Situace byla vážná, zatáčka se projíždí kolem 100 km/hod. a její kačírkové „zázemí“ má maximálně 15 m, pak následuje jedna řada pneumatik, za kterými jsou nekompromisní železná svodidla. Petr se rozhodl auto v obrovské rychlosti poslat do smyku přes vnitřní okraj zatáčky a doufat, že jej smyk společně s kačírkem zastaví před bariérou pneumatik. Po tomto manévru, který se s rezervou několika milimetrů podařil, naložili zřízenci okruhu alfu na odtahovku. Když auto před boxem týmu složili, začali mechanici zjišťovat co se přihodilo. Za zradou stál prasklý unašeč poloosy. Petr byl sice vyzván k převléknutí, ale díky koncertní souhře mechaniků se za necelou hodinu šel převlékat zpět do kombinézy. Mechanici totiž závadu odstranili těsně před dvacátou hodinou a do konce testování zbývalo asi patnáct minut. Náš jezdec si během několika mála minut na auto nejen zvykl, ale svým časem trumfnul dopolení i odpolední výkony svých stájových kolegů, čímž kvalifikoval tým o sedm míst vpřed.

Samotný závod byl rozdělen na vytrvalostní a šestihodinový epilog. Vytrvalostní dokončila posádka na třetím místě, epilog pak na čtvrtém. Pokles o jednu příčku přineslo hned několik příčin. Tou zásadní byly rozbité dva dálkové světlomety, kterými se Franc dotkl o jednoho ze soupeřů. Handicap se projevil až po setmění, které vyšlo na Petra. Ten se hodinu pokoušel jet prakticky bez světel, pak ale musel na dvouminutovou zastávku do boxu kde mu bylo alespoň jedno světlo opraveno. I přes fantastické výkony ve tmě se mu už ztrátu nepodařilo dohnat. Přes to je výsledek skvělý a nasbíraná zkušenost k nezaplacení. Hřejivé pocity nebyly jen na bedně, ale i při loučení jezdce s manažerem alfa týmu. Ten totiž prohodil, že se s Petrem určitě nevidí naposledy... 

Fotografie