Zlato, sříbro, drahé kamení....podzimní finále octávií
Do Brna jsme přijížděli po fantastickém výsledku z posledního mosteckého víkendu oktávek hodně nabuzeni. Přece jen, hodně se nám dařilo, celý tým dokázal zrychlit a to slibovalo dobrou pozici i na letošní finálový podnik pohárových octávií v Brně.
Již v pátek jsme dokázali formu a celý tým obsadil čelo tabulky. Všichni si pochvalovali nastavení a bylo cítit, že bitva o vítězství v Poháru soutěžících a také o Petrovo a Jirkovo celkové umístění, není zdaleka uzavřena. To samé se opakovalo i v dalším tréninku a těšili jsme se na sobotní kvalifikaci.
V té pak bez problémů zvítězil Petr s pohodlným náskokem čtyř desetin na druhého, Jirka skončil třetí, dan Skalický čtvrtý a Tikimu se nepovedlo nastavit vůz na odpolední teplejší trať a skončil až desátý, což byla veliká škoda a také velká výzva do prvního závodu.
Jeho start hodně poznamenaly dvě těžké havárie.V té první skončil Tiki, který se sice dokázal prosmýknout po startu z desátého místa na sedmé, ale při výjezdu z první zatáčky se dostal jedním kolem mimo trať, roztočil se a B. Pfeifer už ho nedokázal minout. Vše skončilo hrůzostrašnou "ránou", ze které naštestí oba vyvázli jen s modřinami. Tiki byl odvezen na prohlídku do nemocnice, neboť si stěžoval na bolest zad a ledvin, ale naše obavy byly naštěstí liché. Další kolize mohla mít zásadní dopad na pořadí v šampionátu. Po strkanici mezi F.Doškem a M.Lisowskim se František dostal do hodin a střetu s ním už nedokázal čelit R.Bareš. Tím bylo polákovo prvenství potvrzené a řízením osudu se Petr dostal přímo do boje o celkově druhé místo v Poháru jezdců. Závod byl zastaven a po odklizení trosek, byl závod restartován podle výsledků kvalifikace. Vcelku bez problémů se dopředu dostal " El Matador " a spanilou jízdou všem ujížděl, včetně už jasného vítěze letošních oktávií. Petrovy časy byly o vteřinu lepší než časy zbytku pole a do cíle závodu tak dojel nikým nevyrušován na prvním místě. O jeho jízdě se toho mnoho napsat nedá, básník nejsem, tak snad jen řeknu, že to vypadalo jako naprostá " lambáda "... Za ním se však vařil pořádný "guláš". V bitvě o stříbro bojovali M.Lisowski, Jiří Jupa, Daniel Skalický, Aleš Jirásek, Milan Vaňkát a slovák Patrik Nemec. " Jupík" se dlouho držel na štříbrné pozici o kterou ho však připravil A.Jirásek až těsně před koncem závodu. Jirka se pak tahal s Danem o metříky, až to kluci přehnali v nájezdu na "stadion" a Jirka i Dan byli ze hry. Jirka po trestu dojel pátý a Dan osmý, což mu zaručilo start do dalšího závodu z pole. Po dojetí se vše v týmu vyřešilo, kluci vychladli a oba uznali, že v zápalu boje trošku zapomněli na týmovou spolupráci. Těžko jim to zazlívat, oba bojovali o celkově třetí místo. Chtěl bych také jedním dechem hodně pochválit Jirku za skvělou týmovou práci a spoustu dřiny na špici, kdy se snažil ochránit Petra před všemi střelci, kterých bylo kolem požehnaně a dát mu tak alespoň trošku času ujet.
Do druhého závodu se nastupovalo s velikou zodpovědností. Jednak nechtěl nikdo riskovat další havárii a také se zamotala situace kolem druhého místa v jezdcích. Petr na ně mohl dosáhnout, kdyby dojel druhý a zároveň nesměl dojet A.Jirásek před ním. Což byla potíž, protože startoval před Petrem. Po startu se dopředu dostal Dan s Jirkou, bohužel se před ně dokázal protáhnout v postartovní mele také polák M.Lisowski. Ten však našim záměrům nevadil. Jupík dokázal zdatně držet krok a po Danově chybě se dostal na místo druhé. Než by člověk řekl "švec" byl na třetím místě Petr a začal se blížit k Jirkovi s Mateuszem tempem mezinárodního rychlíku. Kolem čtvrtého kola však začalo být jasné, že s autem není něco v pořádku, poté co zdolal po krátkém intermezzu Dana se zdálo, že půjde nezadržitelně dopředu, ale spojka řekla "dost" a bylo po nadějích. Rázem se tak rozplynul sen o druhém místě celkově, či o vítězství v Poháru soutěžících. inu...nerad se opakuji, ale to je motorsport. Radost jsme měli i tak, Jirka dojel po krásném výkonu na druhém místě a za ním na třetím Dan, který tak letos už podruhé potvrdil své kvality a dočkal se bedny. První místo tak získal Mateusz, blahopřejeme, byla to pro tebe parádní sezóna. Petr po třech dojetých závodech obsadil v Poháru jezdců celkově čtvrté místo a potvrdil, že je vyzrálým jezdcem, který stále zrychluje a tvrdá sezóna v Seatech ho ještě "nakopla". Jirka je solidní a rychlý pilot, který dokáže odevzdat duši týmu a jeho celkově šesté místo je bilancí, kterou můžeme příčíst hlavně zlobící technice, se kterou Jirka letos zápasil. Dan se konečně dočkal a sedmé místo v Poháru mu právem patří. Mohlo to být i lepší, ale nezaviněné havárie ho připravily o lepší umístění. Tiki se nakonec do první desítky nedostal, skončil na jejím prahu, tedy na místě jedenáctém, za což vděčí hlavně dvěma smolným víkendům v závěru sezóny. Tadeáš s Milanem vynechali velkou část šampionátu kvůli studiu, respektive pracovnímu vytížení.
Na ořechu pod mým oknem žloutnou listy a připomínají mi tak nejen podzim, ale i vítězství týmu ACA v letošní soutěži. Blahopřejeme našemu tradičnímu rivalovi a těšíme se na "přístě". Pokud se teď ptáte jak je to možné, že bude nějaké příště, pak čekejte v následujících týdnech zprávy o pokračujících jednáních o budoucnosti Octavia Cupu. Bylo by přece smutné přijít o tradičně prestižní pohár s nespornou kvalitou, který dokáže dostat z jedců i techniky to nejlepší. A nejvíce by byl "bit" divák, kterému tyhle " embéčka " už přirostly k srdci. Tak se všichni mějte fajn a vzpomeňte si přes zimu na tu letošní smolně štastnou sezónu s číslem třináct.